Zkrocení vodního živlu: přehrada Tři soutěsky

Pokud se zamyslíme nad hydroenergetickou výstavbou v Číně musíme především opustit evropská měřítka. Již v roce 2003 přesáhl instalovaný výkon hydroelektráren v zemi 80 000 MW, což bylo o něco více než obdobný údaj z USA. Čína se soustředila na urychlený rozvoj všech energetických zdrojů.

Hlavní účely díla
Projekt předpokládal od prvních studií víceúčelové využití, kladl důraz na zmírnění povodňových škod, výrobu elektrické energie a zlepšení plavebních podmínek. Při prezentaci ochranného účinku nádrže jsou často uváděny údaje o počtu obětí v povodí řeky během povodní v letech 1931 a 1935, v obou případech téměř 150 tisíc. Z pozdějších obdobných událostí je zřejmé, že se podařilo uskutečnit mnohé v ochraně před ničivými účinky extrémních povodní. V roce 1998 se až na jednu ochrannou hráz podařilo po dobu dvou měsíců úspěšně bránit města i zemědělsky využívaná území proti zaplavení. I když 1592 obětí je hrozivé číslo, ve srovnání s minulostí jde o výrazný pokrok. Přesto povodňové škody byly velké.

V rámci projektu se studovalo přibližně 15 přehradních profilů a uvažovalo se o různé výšce přehrady (160 m i nad 200 m). Zvolená lokalita se vyznačuje kvalitním skalním podložím na bázi žuly bez výrazných poruchových zón. Seizmicky jde o oblast s nevýznamnými projevy.

Objemy výkopů ve skalním prostředí se rovněž vymykají běžným představám. Dvě samostatné větve plavebních kanálů jsou vylámány ve skále a v nich jsou osazeny stupnice plavebních komor překonávajících rozdíl hladin v nádrži a v korytě pod přehradou. Výkopové práce ve skalním prostředí v dotyku s přehradou si vynucovaly trvalou pozornost z důvodů narušení skalního masivu odstřely.

Celkový objem uloženého betonu, cca 28 milionů m3, překračuje několikanásobně dosavadní rekordy přehradní výstavby. Jde převážně o masivní betonové konstrukce, u nichž má mimořádný význam omezení rizika vzniku trhlin.

Je až překvapující, že výstavba probíhá v souladu s připraveným harmonogramem, uvážíme-li komplikace, které stavební práce takového rozsahu vždy provázejí, mimo jiné i narušení povodňovými událostmi (například v roce 1998). Na realizaci se kromě domácích odborníků podílí četná nadnárodní konsorcia, využívá se i účasti špičkových zahraničních expertů. S ohledem na zvýšený celosvětový zájem o stavbu i ze strany médií je zajištěna i zvýšená odborná i veřejná kontrola výstavby.

Přesídlení milionu obyvatel
Nucené vystěhování velkého počtu obyvatel (plánovací údaj je 1,13 milionů) je nejčastějším předmětem kritiky odpůrců výstavby díla. Argumenty, které uvádějí řádově větší množství lidí, jimž výstavba přinese ochranu, mohou mít ze sociálně-politického hlediska váhu, eticky jsou irelevantní. Vymožeností zvýšené protipovodňové ochrany budou převážně využívat jiní lidé než ti, kterých se výstavba dotkne. Uvádí se, že téměř polovina z plánovaných nákladů stavby bude věnována komplexnímu programu přesídlení, který zřejmě bude přesahovat termín dokončení stavby.

Místo závěru
Když se v roce 1974 stala Čína členem Mezinárodní přehradní asociace (ICOLD), vznikl poměrně závažný technický problém - prezentace její přehradní výstavby ve Světovém registru přehrad. Ten původně nabádal členské států k tomu, aby do této publikace zařadily přehrady nad 15 m výšky. Když čínští zástupci sdělili, že v jejich případě by šlo o počet opravdu mimořádný (přes 80 tisíc), narušující proporcionalitu dokumentu, rozhodlo se, že v případě Číny budou zařazeny přehrady o výšce nad 60 m. Touto epizodou je možno dokumentovat velkou tradici výstavby nádrží a přehrad v Číně i odborné znalosti a zkušenosti čínských přehradářů. V současné době se tu staví nejvýznamnější světová vodní díla a o zakázky se ucházejí renomované světové společnosti. Některé zprávy z loňského roku o tom, že na Třech soutěskách se objevily závady ohrožující bezpečnost okolí, které převzala i naše média, zřejmě vycházely z až naivních představ o úrovni čínského inženýrského stavitelství.

Zpracováno na základě podkladů prof. Ing. Vojtěch Broža, DrSc