Zelená úsporám: Exkluzivní rozhovor s ředitelem SFŽP

Cílem programu je zajistit dlouhodobou úsporu energií určených k vytápění a podpora využívání obnovitelných energetických zdrojů. Dotace může získat řada staveb a stavebních úprav od zateplení, přes novostavby pasivních domů po instalace tepelných čerpadel. Typickým žadatelem by měla být běžná domácnost, protože program je primárně orientován na oblast bydlení. I proto vzbudil velké očekávání veřejnosti.

„V současnosti je o dotace v rámci programu Zelená úsporám enormní zájem. Musíme si ale uvědomit, že každá dotace, respektive podpora, vyžaduje ze strany žadatele vlastní, většinou nemalou investici, která nebude pro domácnosti jednoduchým rozhodnutím,“ krotí všeobecnou euforii ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek.

Kromě dotazů a žádostí žadatelů zaměstnává SFŽP vytváření seznamů odborných dodavatelů a certifikovaných výrobků a technologií, což je už nyní předmětem ostrých internetových diskuzí.

Jaké jsou ohlasy firem na vytváření Seznamu odborných dodavatelů a Seznamu výrobků a technologií?
Daly se očekávat spekulace, zda při vytváření těchto seznamů nedochází k jevům spojeným s klientelizmem - tedy s preferováním jistých dodavatelů a výrobců na úkor druhých. To, vzhledem k tomu jak jsou kritéria pro zařazení firem na tyto seznamy nastavena, není dost dobře možné.

Proč?
My preferujeme co nejširší registry, což mně připadá jako vhodnější termín než seznam, a tím pádem nejsou kritéria pro zařazení firem v žádném případě diskvalifikační. Základní podmínkou je, aby dodavatel splňoval všechny podmínky živnostenského zákona - tedy měl živnostenský list na stavební práce a současně prokázal, že prošel školením zaměřeným na montáž systému, který poskytuje.

Jsou tato školení nějakým způsobem unifikována?
Ne. Jde o školení od jednotlivých výrobců, kterých je několik desítek. V zájmu těchto výrobců samozřejmě je, aby montáž jejich produktů ovládalo co nejvíce stavebních firem, a to nejen z důvodu ekonomického, ale také z hlediska záruční lhůty a pozitivních referencí. Dovozce nějaké automobilové značky také nesvěří autorizovaný servis svých vozů nespolehlivým dealerům bez důkladného proškolení. V registru výrobků a technologií pak mohou být jen produkty certifikované státní zkušebnou. 

V podmínkách programu Zelená úsporám stojí, že žadatelem o podporu může být fyzická osoba, která bude rodinný nebo bytový dům po dobu patnácti let používat nebo poskytovat za účelem bydlení. Znamená to, že dojde-li třeba za pět let ke změně majitele domu, jeho nárok na podporu bude zpochybněn a zpětně vymáhán?
Samozřejmě, že ne. Účel užívání stavby musí zůstat stejný - bydlení. Ale přenáší se automaticky na další majitele. Tuto podmínku patnácti let jsme stanovili proto, že jde o období povinného monitoringu programu Zelená úsporám a tento monitoring vychází ze základní premisy programu úspory emisí oxidu uhličitého v dlouhodobém časovém horizontu.

V podmínkách rovněž je, že výchozím dokumentem pro dotaci dané úpravy stavby je projektová dokumentace. Nicméně stavební úřady na tyto úpravy nemusí požadovat projektovou dokumentaci, respektive stavební povolení. Znamená to, že v tuto chvíli jdete nad rámec zákona? 
Ano. Projektová dokumentace v tomto případě neslouží stavebním úřadům, pokud ji ony sami nepožadují, ale je jediným možným průkazem pro Státní fond životního prostředí, že stavba splňuje nároky na obdržení dotace. Navíc je tento dokument naprosto zásadní i pro další kontrolu stavebních úprav.

Bod B programu Zelená úsporám se týká podpory novostaveb v pasivním standardu, také další dílčí úpravy jsou spojeny s tímto kritériem. Vzhledem k tomu, že na území České republiky stojí několik desítek pasivních domů, se mně zdá toto kritérium poněkud alibistické. Nemělo by se spíše hovořit o standardu nízkoenergetickém? 
To si nemyslím. V zahraničí se často bere to, co nazýváme nízkoenergetický standard, jako běžná norma pro stavební povolení. V dlouhodobějším horizontu má smysl v rámci této části dotací motivovat společnost k širší výstavbě domů v pasivním standardu.

Nebude to ale směřovat ke snahám postavit dům „klasickým“ způsobem, zkolaudovat ho a pak za dotační podpory provést zateplení, než stavět pasivní dům?
Tak jednoduché to není. V případě dodatečného zateplení jsou dotace podmíněny minimálně čtyřicetiprocentní úsporou energie na vytápění. To znamená, že byste musel postavit hodně špatný dům, abyste následně takového zlepšení dosáhl.

Nicméně některé firmy si provedly hrubé odhady a minimálně o této možnosti uvažují.
To ovšem nepřinese nic jiného než zpřísnění kritérií pro získání dotací, což následně nepomůže vůbec nikomu.

Finanční služby spojené s programem Zelená úsporám budou poskytovat vybrané bankovní domy. Nemůže dojít ke konfliktu v souvislosti s porušením podmínek hospodářské soutěže?
S Úřadem pro ochranu hospodářskou soutěže jsme vše velmi pečlivě prodiskutovali a neměl by nastat žádný problém. Koneckonců všechny banky, které se do procesu financování programu přihlásily, povolení obdržely nebo obdrží. 

Ministr financí Miroslav Kalousek, v současnosti v demisi, v březnu při prezentaci protikrizových opatření vlády ČR poměrně razantně prohlásil: „...na zateplování dám letos maximálně dvě miliardy, ať už jsou příjmy z prodeje povolenek na emise jakkoliv vysoké...“.
Finanční prostředky získané z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů jsou příjmem Státního fondu životního prostředí a nikoliv ministerstva financí a tím pádem nespadají pod jurisdikci finančního resortu. Takže toto prohlášení je irelevantní.

Pokud se na to podíváme z druhé strany, nehrozí předčasné vyčerpání finančních prostředků?
Podle mě ne. I když je o dotace v rámci programu Zelená úsporám enormní zájem, je třeba si uvědomit, že každá dotace respektive podpora vyžaduje ze strany žadatele vlastní, většinou nemalou investici, která nebude pro domácnosti jednoduchým rozhodnutím. Přes současnou euforii si lidé uvědomí, že nejde o „stravenku na zateplení“.