Helmut Dietrich
Za 15 let existence má za sebou Dietrich|Untertrifaller realizace komerčních objektů, samostatných vil stejně jako komplexů obytných domů, bank, kancelářských budov, několika škol a školek, relaxačního centra, muzeí, hotelu, nákupního centra nebo třeba hasičské zbrojnice. Ve většině případů je dominantním stavebním materiálem dřevo, a to i v případě návrhů interiérů, kterým se oba rovněž věnují.
Posledním příkladem citlivě navrhnutého interiéru od dua Dietrich|Untertrifaller je rekonstrukce původního historického objektu budovy Angelika Kauffmann Museum ve Schwarzenbergu. Nově vzniklé muzeum významné Švýcarské malířky se nachází v dřevěném domě, jehož kořeny sahají až do roku 1556. Po celkové rekonstrukci budovy z roku 2007 zde vznikl zcela nový výstavní prostor, který představuje dokonalou rovnováhu mezi starým a novým; svěží dřevěný interiér uvnitř surové stodoly, kde se minulost snoubí se současností.
Do muzea se vchází přes vstupní halu, která sahá až ke stropu a kde je nejvíc patrný kontrast mezi původními věkem ztmavlými trámy a novým světlým interiérem z jedlového dřeva. Vidět jsou zde i nově instalované ocelové nosníky, jež zpevňují střechu a jejichž materiál je zřetelně odlišuje od původní tesařské práce. Samotný výstavní prostor je od zbytku budovy opticky oddělen přepážkami a sníženým stropem a působí jako samostatná místnost. Cílem však nebylo vytvořit jakýsi „dům v domě“, nýbrž zdůraznit původní hospodářskou budovu a navázat tak pomyslný architektonický dialog mezi tradičním a moderním, který má být souzněním, nikoli konfrontací.
Ryze moderní ukázkou interiéru z dílny Dietrich|Untertrifaller je přestavba rekreačního objektu ze 60. let na rezidenci k celoročnímu užívání pro starší pár. Střecha původně dvoupodlažní budovy byla o metr zvednuta a uvnitř tak přibyl prostor pro koupelnu a sousedící pokoj v nově vzniklém třetím podlaží, které se nachází hned pod střechou. Otevřel se také prostor obývacího pokoje, ze kterého je panoramatickým oknem úžasný výhled na alpské vrcholky a jehož strop nyní rovněž končí až pod střechou. Podlahy, stěny i strop je obložen světle naolejovanou bílou jedlí. Design interiéru a nábytek spolu působí v precizní kompozici.
Siv Helen Stangeland
V sobotu odpoledne naváže na pásmo přednášek českých kolegů Siv Helen Stangeland patřící mezi nejtalentovanější norské architekty současnosti. Siv Helen Stangeland je spoluzakladatelkou studia Helen&Hard, které bylo ve výročním vydání časopisu Wallpaper zařazeno mezi 50 nejtalentovanějších architektonických ateliérů světa. Naposledy na sebe upozornila získáním první ceny za návrh norského pavilonu pro Expo 2010 v Šanghaji. Stejně jako ve většině jejích realizací, i v tomto případě tvoří základ projektu dřevo. Sídlo firmy je na západním pobřeží Norska ve Stavangeru, v jehož okolí se také přirozeně nachází nejvíc jeho realizací. Jednou z nich je i nedávno dokončená horská ubytovna Pulpit Rock Mountain Lodge realizovaná v rámci jedinečného programu Norwegian Wood, který má za cíl vytvořit z norského regionu Rogaland výkladní skříň současné dřevěné „sustainable“ architektury. Jako centrum pro tento projekt byl zvolen historický Stavanger, jedno z největších „dřevěných“ měst v Evropě.
Budova horské chaty se nachází na turistické stezce k oblíbenému výletnímu místu The Pulpit Rock (Preikestolen), strmému útesu, který se tyčí nad jedním z mnoha norských fjordů. Původní chata z roku 1947 svými parametry již nevyhovovala současným ubytovacím standardům ani stále rostoucímu počtu turistů mířících na Pulpit Rock, jejichž počet se loni vyšplhal na 120,000. V rámci programu Norwegian Wood byla v roce 2004 vyhlášena soutěž na novou horskou chatu, která by stávající objekt nahradila. Zadáním bylo vytvořit moderní ubytovací zařízen se zachováním parametrů horské ubytovny otevřené všem skupinám turistů. Podmínkou rovněž bylo užití ekologicky šetrných stavebních materiálů. Vítězný návrh pochází od studia Helen&Hard a nová horská chata s 28 pokoji, kavárnou, restaurací pro 100 hostů a konferenční místností byla před nedávnem otevřena veřejnosti.
S ohledem na okolní krajinu bylo hlavním stavebním materiálem zvoleno dřevo, které je v objektu skutečně nepřehlédnutelné v exteriéru stejně jako v interiéru. Kompaktní tvar budovy, citlivě zasazené do kopcovitého terénu okolní krajiny, obepíná odkrytý skalní masiv, který tvoří dominantu prostranství před vchodem. Tvar střechy přirozeně kopíruje panorama sousedících horských vrcholků.
Základem nosné kostry je 32 dřevěných pilířů, které jsou od sebe rozmístěny ve vzdálenosti 2,8m. Dřevěná konstrukce byla zhotovena systémem Holz 100; jednotlivé dřevěné díly drží pohromadě pomocí vysušených dřevěných spojovacích kolíků. Ty po zaražení do předvrtaného otvoru postupně získávají zpět svou vlhkost, což způsobuje následné zvětšení objemu a konstrukci tak pevně drží pohromadě bez jakéhokoli užití lepidla a hřebíků a zároveň dřevu uchovává jeho přirozené vlastnosti. Stěny, podlahy i stropy jsou vytvořeny jednotným prefabrikovaným systémem. Orientace jednotlivých nosníků je zvolená s ohledem na co nejlepší výhled do okolní krajiny. Celá stavba je navržena tak, že v ní není možné nalézt jediný pravý úhel. Tento fakt ztížil přípravu stavby natolik, že se protáhla v řádu několika měsíců. Ani následná realizace nebyla nejjednodušší a to především vzhledem ke klimatickým podmínkám, kdy byl možné stavbu provádět doslova jen několik týdnů v roce.
Vedle dřeva byly na stavbu použity i další stavební materiály: kámen, ocel, sklo a beton - ve všech případech se jedná o materiály netoxické a bez produkce nežádoucích emisí. K vytápění je použit tepelný výměník, který získává energii z nedalekého jezera.
Spolu se samotnou chatou navrhli Helen&Hard ještě několik dřevěných přístřešků po celé délce trasy k útesu, kde si mohou turisté odpočinout a v klidu se pokochat okolní dech beroucí krajinou. Pulpit Rock Mountain Lodge má šanci stát se ozdobou každého časopisu o architektuře a designu a při jejím návrhu byly zároveň aplikovány principy udržitelné, nebo chcete-li odpovědné architektury.
Antti-Matti Siikala
Na závěr sobotního přednáškového pásma vystoupí finský architekt Antti-Matti Siikala, ředitel ateliéru SARC. Návštěvníkům představí několik významných dřevěných staveb, které ve Finsku v posledních letech vznikly. Jednou z nich je i jeho vlastní realizace, budova Lesnického výzkumného institutu v Joensuu, známá jako Metla House.
Třípodlažní budova byla realizovaná v letech 2003-2004 a patří mezi největší kancelářské budovy s dřevěnou nosnou konstrukcí ve Finsku. Stavbě předcházela veřejná architektonická soutěž, které se zúčastnilo přes 30 návrhů. Z nich byl jako vítěz zvolen návrh studia SARC, který nejlépe vyhovoval zadání na využití finského dřeva novým a moderním způsobem a vytvoření inspirativního pracovního prostředí pro zde pracující přírodovědce. Dřevo je tak základním stavebním materiálem použitým v celé budově od montovaného skeletu až po vnější obklady. Vstup do objektu, lemovaný stěnami ze sto let starého dřeva, je přes centrální nádvoří, které tvoří prostor pro setkávání a shromažďování pracovníků výzkumného institutu. Nádvoří obklopují kancelářské prostory, laboratoře a prosklená vstupní hala. V jednoduchém až strohém exteriéru budovy zaujme přednáškový sál ve tvaru lodního trupu obráceného dnem vzhůru. Interiéru zase dominují shluky šikmých sloupů ve vstupní hale a široce otevřené galerie. Dřevo bylo použito jako základní materiál exteriéru, interiéru i mobiliáře: jako vnější fasáda slouží svisle uložené jedlové desky, v interiéru najdeme obvodové stěny obložené březovou překližkou, stropy z borových latí nebo podlahu z jedlových desek. Na výrobu židlí byl použit materiál z 12 druhů listnatých dřevin.
Finský výzkumný lesnický institut
