Velké rekultivační stavby v příměstské části měst a obcí Sokolovska

Plošný rozsah rekultivací na Sokolovsku je značný. Poznatky získané při těžbě a při rozsáhlých rekultivačních prací jsou z hlediska odborného a vědeckého bez nadsázky ojedinělé.

Je nutné si uvědomit, že podstatným faktorem, který ovlivňuje životní prostředí Sokolovska je dlouhodobá těžba uhlí v těsné blízkosti měst a obcí.

Těžba uhlí, výsypky a lomy
V okrese Sokolov probíhá těžba hnědého uhlí dle historických zmínek již od 17. století. Těžba uhlí probíhala jako hlubinná, ale i povrchová. Po roce 1945 se postupně přešlo od hlubinného dobývání k efektivnějšímu lomovému, povrchovému dobývání uhlí.

Při povrchovém dobývání bylo a je nutné odkrýt podzemní zásoby uhlí. Skrývka zemního materiálu je ukládána na tzv. „výsypky“ vnější či vnitřní. Území k ukládání skrývky a způsob ukládání skrývkového materiálu spolu s vyuhlenými rozsáhlými prostory dávají základní předpoklad pro sanaci a rekultivaci nově vytvořeného velkého územního prostoru s jeho možným následným využitím.

Těžbou uhlí, ale i těžbou jiných nerostných surovin je výrazně přetvářena stávající krajina Sokolovska. Dlouhodobou těžbou je ovlivněno i životní prostředí okresu. Předpokládaná těžba hnědého uhlí na Sokolovsku má trvat do roku 2036. Vytěženo má být cca 10 mil. t uhlí ročně.

Vytěžený a uložený skrývkový materiál představuje tzv. výsypky. Vytěžené důlní prostory spolu s výsypkami představují nově tvarovaná rozsáhlá území, pozemky k sanacím a rekultivacím.

Přetvářením stávající krajiny těžbou je tvořena nová krajina na Sokolovsku. Jednu část tvoří výsypky a druhou vyuhlené lomy.

Jezero Medard -  Libík
Mimořádně cenná budou velká jezera ve zbytkových jámách lomů, která umožní širokou škálu rekreačních aktivit. Jedná se o budoucí jezero Medard - Libík o rozměrech 4 km x 1,5 km, jehož napouštění se plánuje v letech 2010 - 2013. Hladina bude na kótě 400 m n.m., plocha cca 540 ha, objem 136,5 mil. m3 vody a maximální hloubka 50 m. Na lokalitě se v současné době provádějí sanační práce na úpravě dna lomu a na budoucí břehové linii, na okolních svazích zde probíhají lesnické rekultivace na ploše 526 ha. V menší míře tu proběhly i rekultivace zemědělské na 51 ha. Byla zpracovaná též Urbanistická studie „Sokolovsko - západ“, která řeší komplexní obnovu území s možnostmi přírodního, kulturního, rekreačního, sportovního i dalšího využívání a konečného vzhledu okolí jezera po jeho napuštění.

Poslední velká zbytková jáma, která vznikne v závěru těžby uhlí na Sokolovsku po lomech Jiří a Družba, po roce 2036, se uvažuje též zatopit. Mělo by tak vzniknout jezero o ploše 1.322 ha s objemem vody 515 mil. m3, s maximální hloubkou 93 m a průměrnou 40 m. U obou těchto velkých vodních děl se uvažuje o napuštění vodou z řeky Ohře.

Lom Boden
Dvě menší vodní plochy o rozloze 15 ha vznikly na lomu Boden, cca 300 m od města Habartova, kde byla provedena vodní rekultivace části zbytkové jámy. Menší je o ploše 5 ha, objemu 75 tis. m3 a maximální hloubce 4 m, s využitím k rybářským účelům. Větší je pak o ploše 10 ha, objemu 328 tis. m3 a maximální hloubce 6,5 m s využíváním v letní sezóně k rekreaci obyvateli města a nejbližšího okolí. Navazující území je zalesňováno a zatravněno.

Další větší vodní plochou o výměře 29 ha je koupaliště Michal, které je zatím největší rekreační nádrží v blízkosti Sokolova. Ta byla vybudována v roce 2002 a její rekreační provoz byl zahájen v roce 2004. Objem nádrže je 800 tis. m3, maximální hloubka 5,6 m a průměrná 2,85 m. Kóta maximální hladiny v nádrži je 452,00 m n.m. Na severních svazích vodní nádrže proběhla výstavba sportovně rekreačního areálu, který zkvalitnil využívání vodní nádrže. Jedná se o písčitou pláž, zatravněné plochy s výsadbou vzrostlých dřevin a na nich vystavěné sociální zázemí, jako restaurace, šatny, sprchy, včetně inženýrských sítí a příjezdová cesta s rozsáhlým parkovištěm. Dále byly vystavěny velký tobogán, skluzavka, plovoucí mola, loděnice a minigolf. Každým rokem je snaha zlepšovat služby koupaliště, proto bývá v letní sezóně velmi přitažlivou lokalitou. Ve zbývajícím území bývalého lomu Michal probíhají lesnické rekultivace. Územně plánovací dokumentace začlenila nádrž do předměstské zóny města Sokolov.

Smolnická výsypka
Mezi obcí Vřesová a městem Chodov je Smolnická výsypka, na jejímž okraji se rozprostírá vodní plocha s názvem „Bílá voda“. Nachází se severovýchodním směrem od města Chodov. Z východní strany nádrže byla na požadavek města Chodov v roce 2003 Sokolovskou uhelnou vybudována písčitá pláž pro veřejnost, která slouží v letní sezóně pro rekreační a sportovní vyžití. Na přilehlých plochách kolem nádrže byla provedena lesnická rekultivace a zatravnění.

Silvestr u obce Dolní Rychnov
Ve východní části lokality Silvestr, u obce Dolní Rychnov, bylo vybudováno golfové hřiště s 18ti jamkami o výměře necelých 100 ha. V rámci rekultivačních prací z prostředků na sanace a rekultivace zde byly provedeny práce - hrubé terénní úpravy, odvodnění s vytvořením 7 malých vodních ploch, páteřní hospodárnice, lesnická a zemědělská rekultivace. Zbylé finální práce, jako zázemí golfu, závlahy, konečné úpravy tvaru golfového hřiště, zatravnění, budování greenů a odpališť byly hrazeny s vlastních prostředků Sokolovské uhelné, právní nástupce, a.s.. V další etapě plánovaných rekultivačních prací, mezi městem Březová a Dolním Rychnovem, je realizována rekultivace výsypky Silvestr II.A o výměře též necelých 100 ha. Cílem této etapy je vybudování zooparku, lesoparku, biocentra, geologické a ekologické stezky s potřebným zázemím. Lokalita Silvestr s lokalitou Michal by měla v budoucnu vytvořit sportovně rekreační oblast.

V projektech všech rekultivací je navržen i rozsah a způsob provedení přístupových cest (tzv. hospodárnic) do rekultivovaných ploch pro mechanizaci používanou při vlastní rekultivaci nebo při následné údržbě a využívání těchto ploch. V příštích letech bude možno některé hospodárnice napojit na páteřní cyklostezku podél řeky Ohře.

Zpracováno na základě podkladů Ing. Jiřího Leitgeba, Csc.