Šance pro rozvoj měst? Chybí lídr na vládní úrovni

Řada projektů - jakkoliv bohulibých či pro intravilán měst bytostně důležitých - je zahajována až ve fázi taktické, tedy na úrovni územního plánování, a operativní. Na strategii se ve většině případů zcela zapomíná, stejně jako na promyšlené rozdělení úkolů a odpovědnosti mezi veřejným a soukromým sektorem.

„V České republice převažuje operativní aktivita měst, strategické vedení stále nemá váhu, jakou by mělo mít,“ zmínil Ing. Tomáš Sýkora, vedoucí Oddělení koncepcí města Ústí nad Labem, který byl jedním z prezentujících.

Diskuzi uvedl prezentací Martijn Kanters, český zástupce mezinároní asociace pro rozvoj měst INTA. Jedním z hlavních témat zde bylo governance, neboli vedení rozvoje a regenerace měst. Kanters prezentoval 3 úspěšné modely governance:

a.    “Tradiční” silná vláda (Singapur a mnohá další města v Asii)
b.    “Tradiční” spolupracující (Bilbao, Británie, Nizozemí)
c.      Inovativně participativní (Brisbane)

Všechny tyto modely mají společnou silnou roli veřejného sektoru při iniciování strategií. Velký zájem mezi účastníky vzbudil model z Brisbane a strategie města do roku 2026. „V dokumentu se nedočtete o tom, kolik stanic pozemní dráhy přibude nebo kolik km silnic se postaví. Autoři materiálu vycházeli zásadně z průzkumů mezi veřejností a rozhovory s občany města. Jde o obecné i konkrétní cíle, jak dosáhnout bohatšího a spokojenějšího života pro obyvatele města. A postupně se se soukromým sektorem hledá nejlepší cesta, jak tyto vize naplnit.“

V následné diskuzi byla nejčastěji zmiňována absence vizí a na nedostatečný diskurs uvažování státní správy a samosprávy. Jak se shodli účastníci debaty, v České republice se o projektech zcela běžně uvažuje pouze v kontextu čtyřletého volebního mandátu Zastupitelstva nebo Rady měst a obcí.

U menších měst a obcí, případně projektů komorního a středního charakteru, jsou vize často spojeny s týmem participujících osob. Ačkoliv - jak potvrdili zejména zástupci samospráv - obyvatelé České republiky dosud témata jako územní plán, revitalizace nebo rozvoj sídel nezařadili do svého hodnotového žebříčku. Důsledkem je nezájem a chybějící vstupní data pro řešitele projektů. Jako další problém pro úspěšné vedení projektů rozvoje a regenerace měst identifikovali účastníci diskuze nedostatek rozvojových dovedností a znalostí, vzhledem k chybějícímu integrovanému přístupu ke vzdělávání v tomto oboru. „Buď se nechce, nebo se neumí,“ zaznělo.

Pokud se ale podíváme na složitější projekty a vyšší investiční objemy, je nezbytná role jasného lídra, a to na jakékoliv úrovni. Takový „nositel projektu“ by měl být schopen poskytnout dlouhodobou strategii rozvoje, harmonizovat všechny zapojené složky, dávat jejich aktivitám rámec a pomáhat řešit projekty. Souborně je nutná vedoucí role neboli governance. V případě problematiky týkající se rozvoje měst je nutná i koordinační a vedoucí role státu/ministerstva, tak jak to je obvyklé ve většině ostatních evropských zemí.

Ministerstvo životního prostředí by pak podle PhD. Martiny Páskové mělo více soustředit pozornost na ochranu životního prostředí ve městech a ne jen ve volné přírodě, jak to činí doposud. Protože environmentální otázky hrají klíčovou roli pro vyšší kvalitu života ve městech.

Na straně soukromého sektoru je pak nutné překonat „excelovou slepotu“ a klást větší důraz na kvalitativní rozvoj než na kvantitativní s co největším počtem metrů čtverečných zástavby, jak se shodli zástupce Codeco i MŽP.

I developeři, kteří se kulatého stolu zúčastnili, vyslovili ochotu a vůli na svých projektech mnohem úžeji spolupracovat s veřejným sektorem. A i když se tak občas už děje, i samospráva naráží na bariéru při komunikaci s dalšími státními orgány a institucemi. Podle Ing. Petra Náhlíka, náměstka primátora Města Plzně, je největším „potížistou“ při rozvojových projektech stát se svými státními a polostátními organizacemi, které spravují jeho majetek, který mohou obce jen složitě získat.

Vedle často nulové aktivity však v současné době řadu projektů regenerace brownfieldů naprosto zastavil kvůli mediálně sledované ekologické superzakázce.

Přítomní zástupci finančního sektoru upozornili na další ožehavý problém: následkem chybějících vizí se nedostává ani projektů, jež by mohly aspirovat na spolufinancování ze strukturálních fondů. A to navzdory tomu, že před dvěma lety byla CzechInvestem zpracována komplexní metodika, která radila vlastníkům i developerům, jak postupovat například v případě revitalizace starých průmyslových areálů - Brownfields 3000.

Právě tato „šuplíková“ studie a její implementace do praxe, stejně jako ukázkové příklady kvalitního a efektivního vedení projektů, se stanou tématy dalšího kulatého stolu IURS v únoru 2010.