PPP – ano či ne ?

 Všeobecný souhlas s realizací projektů za účasti soukromého kapitálu, který diskutující deklarovali, ať již šlo o členy vlády ČR, řídicí pracovníky stavebních firem, ekonomy, zástupce z oboru legislativy nebo  globálních developerů, koliduje se skutečností, že žádný z vytipovaných projektů nebyl v ČR dosud realizován, i když v okolních zemích jsou PPP projekty (partnerství veřejného a soukromého sektoru) úspěšné.

Jan Koukal, velvyslanec České republiky ve Vídni ve svém vystoupení upozornil: „Důvod, proč se v Rakousku uskutečnily první PPP projekty, nebyl v nedostatku financí, jejich význam byl obecnější. Týkalo se to prvního projektu, kterým byl v roce 1999 technologický park Florisdorf nebo projektu dálnice mezi Brnem a Vídní, která je  realizována na základě konceptu, schváleného vládou v roce 2002, jejíž první úsek budovaný od roku 2007, ze Schricku do Eibesbrunnu byl předán do provozu v letošním roce nebo rekonstrukce Mozartova domu ve Vídni “. Po těchto úspěšných realizacích se staly PPP projekty jednou z variant výstavby v Rakousku. „Vládní  komise v roce 2008 konstatovala, že v Rakousku existuje již celá řada těchto projektů, které se týkají řady oblastí, ať již jde o silnice, školy, nemocnice nebo sportovní haly “ konstatoval Jan Koukal a upozornil na skutečnost, že PPP projekty v Rakousku se v současné době netýkají pouze stavebních investic, ale zasahují i do dalších odvětví jako je doprava nebo výzkum.

Z  vystoupení  globálních developerů vyplynulo, že důležitým hlediskem pro výběr země, kde lze PPP projekty zainvestovat, je makroekonomická, politická a právní stabilita, stávající jasné a ambiciózní vládní programy pro infrastrukturu, závazek vlády ohledně projektů PPP, dále velikost projektu, jehož hodnota by měla odpovídat minimálně 100 mil. Eur, financovatelnost těchto projektů a vyvážené riziko s úrovní návratnosti.

Preferenci mají projekty s budoucími platbami v Eurech,  s dostupností plateb (i když lze uvažovat i o projektech s výběrem mýtného). Přednost mají země, které mají dobře rozvinutý bankovní sektor a dlouhodobý finanční potenciál. Jde tedy o skutečné partnerství s veřejným sektorem po celou dobu trvání projektu. Trpělivý investor přitom očekává návrat investic v průběhu času, jeho hledisko je dlouhodobé, záměrem není prodej aktiv před koncem období trvání koncese.

 Jak se zdá, takovým partnerem se stává Slovenská republika, která řadu kritérií splňuje a po odeznění  ekonomického propadu v období recese rovněž PPP projekty realizuje nebo připravuje.

V České republice, pokud jde o přípravu projektu, jak se zdá, je nejblíže realizaci PPP projekt ubytovny personálu a parkoviště Ústřední vojenské nemocnice, zkrácená varianta stavby dálnice D3 do Českých Budějovic a rekonstrukce úseku D1do Mirošovic.

Z dalších již řadu let uvažovaných projektů lze jmenovat justiční areál v Ústí nad Labem, výstavbu a provoz věznice Rabotice, spojení rychlodráhou Ruzyně a centra Prahy,  projekt Odstranění ekologických zátěží vzniklých před privatizací nebo některé municipiální projekty.