"Varianta, že se most přemístí, je jen jedna, a ta je schválená památkovým ústavem i ministerstvem kultury a souhlasí s ní i majitel, tedy město," tvrdí ředitel závodu Horní Vltava Zdeněk Zídek. "Přemístění mostu je pro nás jediná bezpečná varianta, posunul by se o jednu délku doleva," řekl Zídek ČTK. Nad řekou by byla vybudována nová lávka, na kterou by most navazoval. Pod starým mostem by tekla voda jen při záplavách, vysvětlil. Mezi historickým a sousedícím silničním mostem se podle něj při záplavách hromadilo dřevo. Koryto se dalo vyčistit jen bagrem ze silnice.
Povodí už má podle ředitele k protipovodňovým úpravám Polečnice v délce 2,5 kilometru dva roky územní rozhodnutí a zpracovanou dokumentaci pro stavební povolení. Úprava koryta tak, aby pojalo stoletou vodu, by přišla na zhruba 160 milionů korun. Vodohospodáři po záplavách v roce 2002 nejdříve zkoumali možnost, jak zachytit vodu někde nad městem. Podmínky ale nedovolují vybudovat tam suchou, či vodní nádrž. Podle Zídka je nutné vodu místem provést co nejrychleji. Náklady na přemístění mostu nejsou vyčísleny, postavení nového by stálo kolem 30 milionů korun.
Národnímu památkovému ústavu (NPÚ) se přemístění mostu příliš nelíbí, za jeho zachování bojuje několik let Památkářská obec českokrumlovská. "Z hlediska zachování hodnot historického mostu je samozřejmě nejvhodnější takové řešení, které umožňuje jeho ponechání na místě, tedy například vybudování paralelního kanálu. Budeme-li vyzváni k posouzení vlivu případného transferu na hodnotu památky, pak je důležité vědět, jakým způsobem a kam má být přemístění provedeno," řekl ČTK náměstek českobudějovického pracoviště NPÚ Vlastislav Ouroda.
Podle Zídka z Povodí Vltavy by se most dal přemístit ve větších blocích. Tomu ale experti příliš nevěří, materiál je zvětralý. Pokud by se rozebíral kámen po kameni, bylo by už jedno, kam by se přemístil. V minulosti jej chtěli politici přemístit k obci Kájov na poutní cestu, ale také do Jelení zahrady, kde by ztratil na funkčnosti. Most na řece stál už v roce 1768.
Podle zákona lze nemovitou kulturní památku přemístit jen s předchozím souhlasem krajského úřadu a po vyjádření odborné organizace státní památkové péče.