Nová vědecká knihovna v Ostravě je ohrožena, stát nechce přispět

"V současné ekonomické situaci nemůže ministerstvo kultury zabezpečit financování tak náročné stavby," uvedl ministr Jiří Besser (TOP 09) v návrhu, který vychází ze srpnového usnesení vlády. Proto navrhuje, aby vláda zrušila květnové usnesení předchozí Fischerovy vlády, která se 490 miliony Kč souhlasila. "Samotný fakt, že se tak stalo necelé tři týdny před (sněmovními) volbami, je zarážející. Nové vedení ministerstva kultury to nepovažuje za standardní krok," řekl ČTK mluvčí MK Stanislav Brunclík.

Podle ministerstva je na zvážení kraje, zda bude v celém projektu pokračovat bez státních peněz. "Tímto návrhem se stát zříká spolufinancování. Kraj ale není schopen celý projekt zafinancovat z vlastních zdrojů, a proto bude pravděpodobně odložen ad acta," řekl Palas. Podle něho bude kraj pro vědeckou knihovnu hledat náhradní řešení. "Připomínám ale, že všechny krajské vědecké knihovny byly doposud z 90 až 100 procent hrazeny právě státem," dodal.

Novostavba knihovny podle návrhu brněnského ateliéru KUBA & PILAŘ architekti, přezdívané černá kostka, má již vydané stavební povolení. Za přípravy včetně projektové dokumentace a jejích úprav kraj zaplatí celkem přes 56 milionů korun.

Knihovna se měla původně stavět za přispění Evropské unie. Přislíbených 600 milionů korun se ale nové vedení kraje (ČSSD a KSČM) rozhodlo použít ve zdravotnictví a školství, a knihovnu tak financovat jen z krajského a státního rozpočtu, z něhož ale pravděpodobně žádné peníze kraj nedostane. Nové vedení kraje také označilo původní projekt za "megalomanský". Proto ho museli architekti upravit tak, aby novostavba vyšla o 400 milionů levněji.

Celý projekt nové knihovny přinesl již řadu sporů i protesty; kvůli jeho financování vedlo spory současné vedení kraje s bývalým - opoziční ODS a KDU-ČSL požadovala mimo jiné vypsání nové architektonické soutěže. To nakonec požadoval i petiční výbor, který loni v červnu sbíral podpisy na podporu projektu vzešlého z původní soutěže.

Současná vědecká knihovna sídlí od svého vzniku v roce 1951 v provizorních a nevyhovujících prostorách; už tehdy se uvažovalo, že se do deseti let přestěhuje. Ředitelka knihovny Lea Prchalová považuje návrh ministerstva za katastrofální. "Knihy musíme stále dovážet z několika míst ve městě. Potřebujeme digitalizační pracoviště, ale novou techniku si z kapacitních důvodů nemůžeme pořídit. Nemluvě o hygienických podmínkách, pro 900 i více návštěvníků denně máme jen společné toalety," řekla ČTK s tím, že sama čeká na novou knihovnu již od poloviny devadesátých let.