Nová dimenze výuky na Stavební fakultě ČVUT v Praze + VIRTUÁLNÍ PROHLÍDKA

Prostor bude sloužit převážně ateliérové výuce, svojí variabilitou však vyhoví i mnoha jiným účelům a má za cíl stát se i určitým společenským centrem všech studentů i pedagogů, umožňujícím vzájemnou komunikaci.

Atrium D zaplnilo prostor původního hospodářského dvora, který sloužil k přístupu do navazujících zkušebních hal, dílen a laboratoří, k uskladňování materiálu a parkování manipulační techniky. Pod asfaltovým povrchem se v části ukrývaly objemné železobetonové jímky na vodu a jiný materiál potřebný k pokusům probíhajícím v sousedních halách.

Koncept a smysl stavby
Atrium D se stalo jednou z možných cest, jak obohatit současný učební prostor školy. Celkový koncept původní budovy je pro účely vysoké školy dnes již pravděpodobně trochu zastaralý, kapacita školy je naplněna a nedostává se volného místa. Dílčí úpravy a obnovy se daří realizovat, fakultě však chybí větší otevřené prostory, které by mohly sloužit více účelům - výuce, přednáškám i prezentování nových návrhů a myšlenek, práci i relaxaci. Ze strany katedry architektury tak došlo k logickému rozhodnutí využít stávající hospodářský dvůr k vestavbě velkého multifunkčního učebního prostoru. Původní zásobovací funkce dvora zůstala v omezené formě zachována a skloubena s novým provozem.

Zastropením celého dvora vzniká velká, otevřená, až průmyslově působící hala - továrna na nápady. Volné rozmístění pracovních stolů v prostoru respektuje aktuální potřeby jednotlivých ateliérů, které se tak mohou smršťovat, expandovat i sdružovat s ostatními ateliéry podle situace. Studenti se neuzavírají se svými pedagogy za neprostupné zdi, ale naopak - možnost sledovat, jak se vyvíjejí nápady v jiných ateliérech, může být obohacující pro všechny.

Prostorové vazby
Otevřený prostor v 1. NP slouží pro libovolné uspořádání šesti až osmi ateliérů, které jsou vzájemně odděleny mobilními nábytkovými stěnami s uzamykatelnými skříňkami, umožňujícími tak celkovou prostorovou variabilitu. Veškerý mobiliář lze relativně jednoduše přemístit nebo změnit jeho uspořádání. Vzniknout tak může i jeden velký prostor, který lze použít například pro uspořádání různých akcí.

Denní osvětlení je zajištěno podélnými světlíky a prosklenými boky zvýšené střešní konstrukce. Jako ochrana před slunečním svitem jsou na bočních zaskleních osazeny vnější žaluzie.

Stavební řešení, použité technologie a materiály
Nosnou konstrukcí stávající stavby tvořil montovaný železobetonový skelet, se zavěšeným obvodovým pláštěm a příčkami převážně z keramického zdiva. Nová konstrukce je tvořena sloupy, které jsou založeny buď na základových patkách, nebo na zesílených stávajících suterénních konstrukcích.

Z hlediska designu materiálů a povrchů interiéru se návrh drží průmyslového a technického výrazu konceptu továrny, který navazuje i na charakter přiléhajících hal. Základ byl v jednoduchosti a přirozenosti průmyslově působících materiálů, bez zbytečných povrchových úprav.

Charakter prostoru určují čtyři zavěšené učebny, tvořené ocelovými rámy a opláštěné deskami ze speciálního barevného voštinového 22 mm tlustého polykarbonátu. Vnitřní podhledy těchto boxů jsou navrženy z mléčného dutinkového polykarbonátu, aby propouštěly světlo.

Realizace stavby a nepředpokládané technologické problémy
Velikým problémem bylo množství kontrolních a skladových šachet, umístěných v prostoru bývalého dvora. Některé z nich v původní výkresové dokumentaci vůbec nebyly. Složitá byla také výměna původního nákladního výtahu za nový osobní, protože vnitřní rozměry šachty neodpovídaly předpokládaným rozměrům a v krátkém termínu, kdy bylo nutné výtahovou technologii vyrobit a připravit, to znamenalo jisté potíže.

Přes tyto a další nesnáze se snad nakonec podařilo zrealizovat stavbu, která bude pro školní prostředí představovat inspirativní změnu a umožní vdechnout původní budově D Stavební fakulty nový život.

Zpracováno na základě podkladů Ing. arch. Michala Tuttera

Základní údaje o stavbě
Generální projektant: VYŠEHRAD ateliér - Jiří Smolík, Zdeněk Rychtařík
Autoři návrhu: Ing. arch. Jiří Smolík,   Ing. arch. Zdeněk Rychtařík