Národní protikrizový plán je dobrý, ale kromě firem, by měl šetřit i stát

Rudolf Borýsek, ředitel Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s.
Vládní protikrizový plán je bezpochyby správným krokem, i když mně z obecného hlediska připadá zbytečně defenzivní. V rámci stavebnictví bych uvítal podstatně masivnější podporu veřejných zakázek, a to i mimo oblast staveb dopravní infrastruktury - tedy v oblasti pozemních staveb. V oblasti bytové výstavby bych určitě prosazoval snížení daně z přidané hodnoty, u sociálního bydlení klidně na nula procent. 
 
Bořivoj Minář, generální ředitel společnosti STOMIX, spol. s r.o.
Co se našeho oboru týče, vnímám opatření vlády také jako částečnou pomoc stavebnímu trhu. Program Panel generuje zakázky, hledání alternativního prostoru pro stavebnictví považuji za chvályhodné a správné. Součástí podpory by ale měl být i plán na osvětu, podporu a kontrolu investic do kvalitních produktů. Dotační programy na zateplování mají různé podmínky a výši podpory, je proto potřeba je umět komunikovat a propagovat.

Stejně tak je potřeba umět dohlédnout na použití kvalitních materiálů a správných realizačních postupů. V minulosti se ukázalo, že právě program Panel nastartoval boom zateplování v České republice a v současné době se u nás zatepluje nejvíce v Evropě. 

Dan Ťok, předseda představenstva a generální ředitel SKANSKA a.s.
Aniž bych chtěl nějak hlouběji komentovat obecné hledisko protikrizových opatření tak, podle mě, nepřicházejí tato opatření pozdě. Představa čím dříve tím lépe neodpovídá úplně realitě. Současná finanční a hospodářská krize může totiž také být nahlížena jako návrat k normálu po extrémně úspěšném období s tím, že bude třeba se poněkud v našich potřebách uskrovnit a tím pádem některé kapacity, jež byly připraveny dodávat zboží na dluh, nebudou potřeba.

Nicméně je faktem, že současná situace potřebuje stimulaci ekonomiky a pokud je to cesta podpory realizace nových projektů, tak z pohledu stavebního odvětví (a dalších oborů se stavebnictvím spojených) tyto kroky nelze než uvítat. Různé formy daňových úlev a stimulace poptávky musím také hodnotit kladně. Součástí protikrizových opatření vlády by ovšem neměla být jen opatření pro zvýšení poptávky, ale také konkrétní body úspor na straně státních výdajů. To mně ve vládním balíčku chybí, ale pevně doufám, že to bude obecný imperativ pro celou exekutivu, jelikož se, na základě ekonomického vývoje v České republice, pomalu stává největším zaměstnavatelem samotná státní správa. Jestli je to dobře nebo špatně, to nechám na druhých. 

František Vaculík, předseda představenstva a generální ředitel PSJ, a.s.
Aktuální vládní „protikrizový plán“ vnímám pozitivně. Snaha o systémové řešení a stimulování podnikatelské prostředí je bezesporu přínosnější, než jít cestou jednorázových podpor řešících jenom důsledky, a to obvykle pouze dočasně. V souvislosti s ulehčením v nákladech a cash flow firem bude určitě přínosem jak snížení odvodů na sociální pojištění, tak i zrychlení odpisů u vybraných položek a možnost odpočtu DPH při nákupu osobních automobilů.

Z pohledu naší dlouhodobé firemní strategie jako největší plus vnímám podporu proexportního financování ve formě navýšení kapitálu České exportní banky o dvě miliardy korun, což umožní podporu dalších vývozních záměrů. Jistě to představuje zvýšenou motivaci i pro stavební firmy a developery, aby se na zahraničních trzích prosadili a svými projekty přesvědčili Českou exportní banku, potažmo EGAP, jenž český export pojišťuje, o jejich návratnosti.

Pozitivem je i program Českomoravské záruční a rozvojové banky pro malé a střední podniky, který s garancí 80 procent umožní čerpat až 90 milionů korun. Právě realitní business nyní velmi potřebuje posílení a obnovu úvěrových linek, aby se podařilo rozjet řadu developerských projektů, které byly pozastaveny či odsunuty. Je však otázkou, zda tento záměr může pomoci i skomírajícímu trhu s byty. Neumím dnes posoudit, jaký dopad bude mít záměr podporovat zateplování rodinných a bytových domů. Co určitě vidím z pohledu firem jako důležité a není to obsahem vládního balíčku, tak jsou změny v pracovním zákoníku s cílem zpružnit možnost zaměstnávání, ale i ukončování pracovních poměrů. Nadále však platí, že se v první řadě musíme spolehnout především sami na sebe a přijmout řadu vlastních opatření, nutných k zajištění existence a fungování firmy.

Martin Doksanský, generální ředitel SMP CZ, a.s.
Vnímám ho jako důležitý aktuální návrh řešení současné vážné situace. Podtrhuji slovo aktuální. Situaci u nás i ve světě bude potřeba vyhodnocovat průběžně, stejně tak i efekt přijatých opatření a na nové podněty pružně reagovat. Co mně vadí je to, že se do tvorby jednotného protikrizového plánu nezapojili všichni odborníci tohoto státu, že se jejich rozhodnutí o aktivní účasti řídilo podle politické příslušnosti. Ve vážných situacích by toto mělo jít stranou a mělo by se myslet na prospěch všech lidí této země.

A co vnímám jako správně rozhodnutí obsažené v Plánu? Především to, že se přijatá opatření snaží zajistit podporu exportu, investice do výzkumu a vývoje a do dopravní infrastruktury. Zároveň plně podporuji vládní snahu dbát na to, aby použité nástroje měly udržitelný dopad na veřejné rozpočty a nevedly jen k řešení současných problémů na úkor budoucích generací. Z toho pohledu je důležité především řešení otázky zaměstnanosti.