Města chtějí snížení poplatků za vyjmutí pozemků z půdního fondu

Navýšení poplatků významně zasáhlo také Cheb. Ten chtěl letos pokračovat s budováním průmyslového parku, ale právě kvůli poplatkům za vyjmutí zemědělské půdy investici město zastavilo a odložilo na neurčito. Podle místostarosty Chebu Tomáše Lindy (ODS) poplatky vzrostly na šestinásobek, což znamená z původních zhruba 65 korun na téměř 400 korun. To zvyšuje konečnou cenu pozemků v zóně na neprodejnou úroveň.

"Já se obávám, že nějaká rychlá legislativní změna nám v tomto případě neprojde. Ale dají se hledat dílčí změny. My už jsme o tom jednali se zástupci ministerstva průmyslu a ministerstva pro místní rozvoj a snažíme se najít nějaké rozumné řešení," řekl ČTK Chalupa.

Jak ale upozornil, někdy zabírání zemědělské půdy, zejména té nejvíce bonitní, není v souladu se zdravým rozumem. "Je to o hledání řešení v konkrétním případě a konkrétní situaci," dodal Chalupa.

Podle údajů ministerstva životního prostředí ubývá v Česku 15 hektarů zemědělské půdy denně. Nejvíce se na tom podílí sklady nebo donedávna solární elektrárny. Od roku 2000 ubylo v Česku 74.000 hektarů orné půdy.

V Chebu se navíc navýšení poplatků spojuje s dalšími poplatky, které souvisejí s ochranou lázeňských zdrojů a ochranou vodních zdrojů. Podle Lindy město jedná o možnostech, že by se při stanovení výše poplatků nezohledňovaly všechny tyto zátěže, čímž by se výsledná cena poplatků snížila.

"V září budeme také jednat na CzechInvestu o možnosti získání dotace. Pokud by se to podařilo, bylo by město zřejmě ochotno na sebe vzít náklady s vyjmutím zemědělské půdy," dodal Linda.

První, už dokončená etapa chebské průmyslová zóny má rozlohu téměř 40 hektarů a městu se ji podařilo v minulých letech zaplnit téměř celou. Druhá etapa měla mít zhruba 50 hektarů. V chebském průmyslovém parku působí osm firem. Podle informací chebské radnice v zóně pracuje kolem 660 zaměstnanců.