Jihomoravský kraj trvá na původních trasách kontroverzních silnic

Vybrané varianty dnes na zasedání kritizovalo několik zástupců občanských sdružení i starosta Kuřimi Drago Sukalovský (Kuřimská občanská liga). Tamní radnice několik let prosazuje jižní obchvat města, který podle ní na rozdíl od severního návrhu doporučeného nyní do územního plánu sníží dopravu v centru města. Kuřimský obchvat je se stavbou silnice R43 provázán, v budoucnu má propojit tuto rychlostní silnici se současnou hlavní spojnicí Brna se severem kraje I/43.

Podle odpovědného radního Davida Macka (KDU-ČSL) je však trasa R43 počítající se severním obchvatem natolik rozpracovaná, že změna by výrazně oddálila stavbu rychlostní silnice. Obce na sever od Brna přitom po její stavbě volají. Pomůže například Velkým Opatovicím a okolí, které kraj nedávno zařadil mezi tři strukturálně nejpostiženější části kraje.

Dnešní rozhodnutí zastupitelstva potvrdilo Mackův návrh. Rozhodnutí už dopředu kritizoval lídr rebelujících občanských sdružení Petr Firbas. ČTK řekl, že zastupitelé nemají v tuto chvíli do procesu územního plánování vůbec vstupovat. Je prý výhradně na úřednících, aby po odborném posouzení variant doporučili tu, která podle nich nejlépe vyvažuje mezi soukromými a veřejnými zájmy a vyhovuje z hlediska dopadů na veřejné zdraví a životní prostředí. Zastupitelé pak návrh schválí, nebo ne.

Macek takový postup odmítl. ČTK řekl, že si neumí představit, že by například mezi možnými trasami silnic měli volit úředníci, a nikoli volení zastupitelé, kteří k rozhodování mají mandát. "To je věc natolik závažná, že je na volených zástupcích lidí, aby rozhodli, na základě samozřejmě všech odborných podkladů, které máme k dispozici," uvedl.

Územní plánování na kraji vede asi tři měsíce. Stejně jako jeho předchůdkyně Anna Procházková (ODS) sklidil například od brněnských zelených kritiku za údajně silové prosazování variant. Odmítl ji. Přípravu územního plánu prý diskutuje se starosty, přijal i zástupce nespokojených občanských sdružení. Námitky i připomínky lze podle něj na kraj posílat nyní, nebo i v jarním veřejném projednání. Finální územní plán by mohli zastupitelé schválit v červnu. V létě by měl začít platit.

Zastupitelé dnešním rozhodnutím nepotěšili ani obyvatele Ostopovic, Nebovid, Moravan, Želešic, Modřic, Troubska a Brna-Bosonoh. Nelíbí se jim takzvaná jihozápadní tangenta, která má v budoucnu propojit dálnici D1 s novým dálničním spojením na Vídeň. Stavbě chtějí zamezit tamní starostové. "Otevřeně mi řekli, že se budou bránit všemi dostupnými prostředky," řekl Macek. Očekává tak, že chystaný krajský územní plán skončí u soudu.