Situování školy a konstrukční řešení
Základní škola v Litovli byla postavena před šesti lety na nábřeží řeky Moravy. Pavilony učeben byly řešeny jako trojtrakty se střední chodbou a učebnami po obou stranách chodby.
Realizace stavby
V předmětné části podhledu byl zabudován systém složený z různých komponent zřejmě proto, že byl výrazně cenově levnější než kompletizované systémy renomovaných firem.
Statický návrh vazníků respektoval přitížení podhledem. Oproti navrhovanému řešení však byla odlišně zhotovena odvětraná střešní konstrukce. Tato okolnost významným způsobem změnila statické působení větru uvnitř půdního prostoru. Podhled tak mohl být přitěžován tlakem větru shora dolů, ale i sáním větru směrem od podhledu nahoru. S touto okolností nebylo v návrhu střešních konstrukcí počítáno.
Anomálie související s datem havárie
V den, kdy došlo k pádu podhledu, byl zaznamenán prudký jihovýchodní vítr umocněný polohou školy v blízkosti otevřeného koryta řeky Moravy. Hydrometeorologický ústav dodal hodnoty rychlosti větru v = 21,2 m/sec. Taková rychlost větru je již ve smyslu Beaufortovy anemometrické stupnice [1] vnímána jako vichřice. Vítr nasával do střechy přes učebnu otevřenými čtyřmi spodními částmi oken přes nedokonale utěsněný podhled.
Bohužel, tento den se prováděla v jiné učebně v rohu na diagonále učebnového pavilonu výměna oken a byl tudíž během dopoledne otevřený otvor ve fasádě. I přesto, že v minulosti škola odolala výraznějším větrovým zátěžím, jihovýchodní vítr v kombinaci s výměnou oken v učebně uzavřené pro výuku, zásadně přispěl ke vzniku havarijního stavu.
Otázku významu výměny oken, hrající značnou roli ve zrychlování vzdušného proudu, si podle názoru autora posudku investor neuvědomil. Netušil, jaké v tomto smyslu mohou vzniknout souvislosti s propojením návětrné i závětrné strany fasád přes půdní prostor. Každému uživateli rodinného domu či bytu je sice známo, že při vichřici musí zavřít protilehlá okna, jinak se minimálně poruší zasklení, pracovníci malé firmy, provádějící výměnu oken, však nemohli tušit, že trojtrakt může přes půdu působit pro vzdušný proud jako spojité prostředí.
Otázka zvětšení štěrbiny po celém obvodu u římsy je rovněž zajímavá. Nepodařilo se zjistit kdo byl iniciátorem této, oproti projektové dokumentaci rozdílné, stavební úpravy, protože stavební deníky již nebyly nalezeny. Z praxe je známo, že projektanti, kteří tuto problematiku řeší, v řadě případů své kolegy statiky neupozorní na existenci těchto otvorů a změna statického zatížení tedy není často ve statickém návrhu řešena. Stejně tak stavbyvedoucí a technický dozor investorů nebývají úplně důslední v zápisech změn do stavebních deníků.
Pád stropního podhledu byl značně medializován veřejností vnímán negativně. Často byly kladeny otázky, jak je vůbec možné, že u poměrně nové školy k takové poruše došlo. Jedna z okolností této havárie je podstatná a obecně rozšířená - šetření investičních prostředků, ke kterému jsou účastníci výstavby tlačeni.
Zpracováno na základě podkladů Jaromíra Vrby