Funkční a prostorové uspořádání území Masarykovo nádraží - Florenc

Proces ověřování možností a variant nového využití území byl zahájen v roce 2005 zpracováním Dopravně urbanistické studie daného území, kterou objednalo hl. m. Praha ve variantách:

cílového řešení (zrušení Masarykova nádraží) - varianta C

posun Masarykova nádraží východním směrem pod mostní těleso severojižní magistrály - varianta B

souběžně byla také ověřována varianta Etapového řešení s částečnou plošnou redukcí kolejiště Masarykova nádraží - varianta A

V průběhu prověřování variant byla jako nevyhovující označena možnost posunu Masarykova nádraží - varianta B.

Souběžně s uvedenými studiemi se pracovalo na celoměstském ověřování výhledového řešení zapojení železničního subsystému do městského a regionálního systému veřejné hromadné dopravy osob v Praze a jejím okolí.

V rámci tohoto prověřování bylo doporučeno dále sledovat jako cílové řešení tzv. průjezdný železniční model. Tedy řešení, při němž bude ze systému vypuštěno hlavové Masarykovo nádraží. Tato problematika je v současné době zpracována ve dvou základních variantách výhledového řešení: - Starší varianta, která převádí odbavení cestujících z Masarykova nádraží do minus druhé úrovně východní části kolejiště Hlavního nádraží, je označována jako Nové spojení II - Hlavní nádraží. - Novější varianta z konce roku 2007, navrhující tunelový souběh Karlínské trati a Negrelliho viaduktu přes raženou stanici Opera do tunelového rozpletu vyúsťujícího na nádražích Vršovice a Smíchov, je označována jako Nové spojení II - OPERA.

Základní principy a zásady rozvoje území ve dvou časových horizontech
1. Návrhový horizont Územního plánu hl. m. Prahy vytipovává rozsah území, ve kterém může dojít k transformaci funkčního využití, aniž bude znemožněna výhledová aplikace obou dosud sledovaných variant výhledového řešení průjezdného modelu.

2. Výhledový (časový) horizont, pak počítá již s realizací tzv. cílového řešení železniční infrastruktury ve formě průjezdného modelu a uvolňuje pro funkční transformaci další plochy, které budou do rozhodnutí o variantě průjezdného modelu pro jeho výhledovou aplikaci chráněny v návrhovém horizontu územního plánu stavební uzávěrou.

Z uvedeného je zřejmé, že výsledné řešení daného rozvojového prostoru MNF musí prokázat adaptabilnost na výsledné cílové uspořádání celoměstské železniční sítě v dotčené oblasti.

Stávající stav území
Území MNF obsahuje drážní pozemky prostoru Masarykova nádraží, plochy autobusového nádraží Florenc a plochy ve vlastnictví ČR (Česká pošta, s.p. a Národní technické muzeum).
Značná část ploch v oblasti Masarykova nádraží není v současnosti využívána pro zajištění provozu železnice. Obdobně neorganizované jsou plochy autobusového nádraží Florenc se stávajícím blokem bývalých činžovních domů Pod Výtopnou - Trocnovská. Svou polohou v centru města představuje stávající stav těchto ploch zásadní bariéru pro zcela jedinečný rozvoj města.

Etapa - Návrhový horizont Územního plánu hl. m. Prahy
Urbanistický rozvoj území etapy i výhledu vychází z jednotného kompozičního principu vkládání nových urbanistických os a propojení historického jádra města s Karlínem a Žižkovem.

V centrálním místě protnutí zastavovacích struktur podél nového propojení ulic Pernerova - Na Florenci vzniká nový prostor náměstí, které vymezují nově navrhované objekty ve výškové úrovni stávající blokové struktury.

Uvolněné plochy jsou využity pro městský charakter zástavby i s uplatněním bydlení.

Návrh předpokládá vyvážené zapojení a využití všech památkových staveb. Velkoryse jsou založeny plochy veřejné a parkově upravené zeleně.

Funkce kolejiště zůstává zachována, redukován je počet kolejí na devět.

Těžiště využití ploch pro provoz autobusového nádraží je potvrzeno na stávajícím dolním nádraží s výstupními hranami na horním nádraží, které umožňuje napojení na stanici metra Florenc a ve výhledu na nově uvažované dvě železniční zastávky (na Negrelliho viaduktu a na Karlínské trati).

Výhledový horizont Územního plánu hl. m. Prahy
Umožní dokončit plnohodnotné propojené městských os:
Nové Město - Petrská čtvrť (ulice Opletalova - Na Florenci);
Nové Město - Karlín (ulice Na Florenci - Pernerova);
Nové Město - Žižkov (Florenc - Vítkov).

V uvolněných plochách železnice budou realizovány především parkové plochy zeleně. Navrhovaná změna bude ve smyslu metodiky obsahovat ve svém územním rozsahu oba časové horizonty - návrhový horizont ÚPn a výhled ÚPn.

Zpracováno na základě podkladů Ing. arch. Františka Novotného

Základní údaje o studii
Zadavatel: Hlavní město Praha
Zpracovatel: ateliér FNA, SUDOP Praha a.s., ETC s.r.o.
Vedoucí projektu - koordinace: Ing. arch. František Novotný
Termín: 02/2005