Čekají Českou republiku energetické restrikce při stavbě rodinných domů?

"V budovách můžeme a musíme snížit na minimum zejména potřebu tepla na vytápění, spotřebu energie na přípravu teplé vody, chlazení, větrání a osvětlení", říká Ing. Petr Vogel, předseda představenstva České rady pro šetrné budovy. "Musíme v budovách také zajistit co nejvyšší pokrytí spotřeby energie z obnovitelných zdrojů," dodává ředitel Centra pasivního domu Ing. Jan Bárta.

Pro rodinu rozhodnutou postavit si vlastní dům to v podstatě znamená, že v projektové dokumentaci bude dům muset splňovat nízkoenergetický standard 50 kWh/(m² za rok). V opačném případě jim úřad nevydá stavební povolení.

Česká rada pro šetrné budovy a Centrum pasivního domu však chtějí posunovat hranice dál a dál. Od roku 2015 má být základem pro rodinné domy pasivní standard 20 kWh/(m² za rok) a v roce 2020 standard „budovy s téměř nulovou spotřebou“.

Obě organizace přitom upozorňují na skutečnost, že přechod k vyšším energetickým standardům by České republice dokázal přinést více než 223 miliard korun.  V českých budovách dochází ke zbytečnému plýtvání energií a povinnými normami by se snížila energetická náročnost budov o více než 50 %.

Vzhledem k tomu, že nových budov se ročně postaví přibližně 1%, znamená to, že 99% stavebního fondu jsou existující budovy. Ani ty by se povinným standardům nevyhnuly. Celková rekonstrukce rodinných domů by od roku 2013 měla udržovat energetickou náročnost pod hodnotou 70 kWh/(m² za rok). Od roku 2015 pak 40 kWh.

S povinným standardem se počítá i pro bytové domy, ať  už stávající nebo novostavby. Nicméně požadavek energetické náročnosti je oproti rodinným domům odlišný.

Zavedení těchto norem vyžaduje změnu legislativy.