Tvar celého areálu brněnského výstaviště tvoří trojúhelník. Vstup u pavilonu A byl vždy nejvytíženější bránou na výstavišti, zatímco západní část s dominujícím pavilonem Z zůstávala opomíjena. Se stavbou mimoúrovňové křižovatky Hlinky vznikla potřeba dostat návštěvníky i k západní části a vytvořit další hlavní vstup, zejména kvůli automobilové dopravě a parkovacím plochám.
„Pavilon P vytvoří novou výkladní skříň výstaviště, což bylo hlavním cílem architektonického a urbanistického návrhu,“ vysvětloval důvod umístění hlavní architekt pavilonu Ing. arch. Jaroslav Dokoupil. Pavilon Z znamenal vždy cíl cesty, avšak za jeho zády už žádné výstavy neprobíhaly a výstavní ruch mizel do ztracena. S pavilonem P se přilehlé okolí oživí. „Vzniknou venkovní pěší rozptylné plochy, doplněné alejemi podél komunikací, relaxačními plochami a mobiliářem - lavičkami, vodními prvky, odpadkovými koši a prvky informačního a orientačního systému,“ pokračoval Dokoupil.
Nová chlouba brněnských veletrhů, pavilon P, musí splňovat současné podmínky výstavnictví. Možnost celoročního provozu, víceúčelové využívání a variabilita plochy jsou nezbytnými atributy. Ekonomické vytápění a chlazení je samozřejmostí, stejně jako snadná dopravní obsluha. Dnešní vystavovatelé nemají rádi světlo, proto celou koncepci ovlivnila potřeba správného zastínění a zatemnění interiéru.
Architektonické řešení
Charakteristickým prvkem pavilonu je plochá jižní stěna přecházející do pultové střechy s výrazným přesahem nad severní fasádou k pavilonu Z. „Tento prvek se uplatňuje v kontrastu s prosklenou plochou vstupní haly a vytváří tak „skořápku“ otevírající se do výstavního areálu. Jižní průčelí je prolomeno pouze portály vrat a nadsvětlíků, které přechází plynule do střešních světlíků,“ popisoval architektonické řešení Dokoupil.
„K mému velkému smutku se nepodařilo prosadit zkrácení východní části pavilonu P. Podle mne je to obrovská škoda, neboť se tím uzavřela transparentnost a průhlednost areálu od pavilonu G a F.“
Jižní fasáda je řešena systémem hliníkových sendvičových panelů Trimo, severní a východní fasády jsou uzavřeny pláštěm z kovových panelů. Velká délka severní fasády je členěna portály, které lemují vchodová vrata. V těchto portálech jsou vratové nadsvětlíky, které zajišťují minimální provozní prosvětlení haly v době mimo výstavy.
Západní vstup haly je prosklený a funguje jako signál nového vstupu do areálu výstaviště. Interiér pavilonu je tvořen galeriemi a průhledy do hlavního výstavního prostoru. Ve vstupním interiéru se nachází informační centrum, restaurace a kongresový sál. „Toto uspořádání podporuje snahu oživit a zatraktivnit západní vstup,“ řekl Dokoupil.
Zajímavostí je, že výsledné řešení pavilonu se značně liší od původního vítězného návrhu. Když už byla práce na projektu skoro hotova, ujal se slova investor stavby. „Investor chtěl změnit návrh, který v soutěži vybral. Důvodem byl požadavek zhranatění,“ uvedl Dokoupil, jehož první návrh se vyznačoval zaoblenými hranami pavilonu. „Odstupem času si říkám díky bohu za to. Financování původní stavby by obrovsky přesáhlo stanovený limit.“ Ale problémy s penězi pokračovaly dál. Nepříznivý vývoj ceny stavebních materiálů degradoval původní opláštění pavilonů na klasické hliníkové panely, které je možné vidět na pavilonu V. Cena stavby (bez bourání původního pavilonu, přeložek, venkovních ploch atd.) činí 750 mil. Kč.
Dispoziční řešení
Pavilon tvoří jeden uzavřený celek, integrující do sebe tři části - západní vstup, východní vstup a uprostřed vloženou výstavní halu. Zatímco západní vstup slouží reprezentačním účelům, východní vstup je pojat jako technické zázemí se sklady. Jednopodlažní hala má rozměry 87 x 176,90 metru s možností rozdělení na čtyři samostatné části pomocí mobilních dělicích stěn.
Základní údaje o stavbě
Název stavby: Pavilon P v areálu brněnského výstaviště
Místo stavby: Výstaviště 1, 647 00 Brno
Účel stavby: pořádání výstavních, případně jiných společenských akcí
Generální projektant: Arch.Design, s.r.o., Stránského 39, 616 00 Brno
Hlavní architekt: Jaroslav Dokoupil
Spolupráce: Jiří Vítek, Veronika Medková, Jitka Hyvnarová, Jaroslava Milotová
Zastavěná plocha: 20 275 m2
Podlažní plocha celkem: 24 154 m2
Obestavěný prostor: 342 650 m3