Blob architektura není pouze Kaplického knihovna

Jedním ze stylů novodobé architektury je i tzv. blob architektura, blobitektura nebo blobizmus. Termín blob poprvé použil architekt Greg Lynn, když v roce 1995  pomocí softwarového programu experimentoval s tzv. metaballs. Netrvalo dlouho a architekti začali využívat software pro tvorbu zcela ojedinělých forem nábytku.

Nicméně oblé tvary fascinovaly mnohem dříve. Britské architektonické studio Archigram založené v 60. letech minulého století nehledalo inspiraci v rovných přímkách. Některé avantgardní a futuristické myšlenky členů studia se dokonce hodily do sci-fi kategorie. Ron Herron například publikoval článek o své vizi obrovských mobilních robotických budov s vlastní inteligencí, které brázdí celý svět a pomáhají, kde je zrovna potřeba.

Kolega Frederick Kiesler šel reálnější cestou, sice jeho první projekt domu ve stylu blob architektury postaven nebyl, Shrine of the Book se realizace dočkal. Jedná se část izraelského muzea v Jeruzalémě. Konstrukce z roku 1965 připomíná zčeřenou hladinu vody těsně po dopadnutí kapky deště.

Za průkopníky organické architektury můžeme částečně považovat i Španěla Antonia Gaudiho, jehož domy mají zvlněné stěny, okna připomínají vchody do jeskyní a střecha se podobá korálovým útesům.

Tito architekti však projektovali bez pomocí počítačové techniky, proto neměla organická architektura velkou možnost k expanzi a výčet realizací byl skromný.

Teprve s nástupem počítačových technologií a příslušných programů dostaly zaoblené tvary šanci. Za jednu z prvních ukázek blob architektury lze považovat muzeum Guggenheim Bilbao od Franka Gehryho. Linie dvanáct let staré stavby byly projektovány náhodně. „Nepravidelnost navržených ohybů má zachytávat světlo,“ popisuje Gehry. Prakticky okamžitě po dokončení se muzeum začlenilo do stylu dekonstruktivizmu, ačkoliv Gehry budovu do této kategorie nezařazuje.

Skutečně jeden z prvních blobů stojí od roku 1997 v Nizozemí. Je dílem architekta Larse Spuybroeka a Kase Oosterhuise. Vodní pavilon je první budovou navrženou výhradně na počítači.

Za ikonu blob architektury je považován Kunsthaus (2003) ve Štýrském Hradci v Rakousku. Nová budova Muzeua moderního umění si prošla složitou historií, realizace naprosto atypické stavby nemusela vůbec proběhnout. Naštěstí památková péče souhlasila se začleněním do historické části města a za svůj čin se nemusí vůbec stydět.

Ze sportovní staveb lze jmenovat mnichovský stadion Allianz Arena. Za pětihvězdičkovou fotbalovou chloubou Německa stojí architektonické studio Herzog & de Meuron. Fasáda stadionu je tvořena folií ETFE, která je připevněna na jednotlivých panelech. Každý z panelů může nezávisle na ostatních svítit bílou, červenou a modrou barvou.

I Velká Británie má vlastní blob architekturu. Návrhu kulturního centra ve městě Gateshead se shostil architekt Norman Foster a vytvořil skleněnou a ocelovou konstrukci připomínající položenou vázu nebo ruku panáčka Michelin. Do kategorie blob architektury patří i projekt Eden.

V České republice zatím žádná stavba představující typický blobismus nestojí. Nejznámějším reprezentantem tohoto stylu je návrh nové Národní knihovny, nicméně Česko si zaslouží skutečnou budovu reprezentující blob architekturu, nikoliv pouze model.