Banka s puncem devatenáctého století + VIRTUÁLNÍ PROHLÍDKA

Budova se nachází na exponovaném místě v blízkosti Václavského náměstí, na území Pražské památkové rezervace. Okolí tvoří zástavba historických budov z různých období. Budova má poměrně rozmanitou minulost odrážející historické peripetie Prahy a jejích obyvatel.

Budova Městské spořitelny pražské, dnes České spořitelny, byla postavena na místě kotců (společných prodejních míst řemeslníků a obchodníků) v letech 1891-1894 podle návrhů architektů Antonína Wiehla a Osvalda Polívky. Byla navržena v novorenesančním slohu, ve stylu vlašské renesance, s akcentem na sgrafitovou, malířskou a sochařskou výzdobu.

V roce 1953 prošla budova spořitelny stavebními úpravami z důvodu změny využití pro Muzeum revolučního hnutí Klementa Gottwalda. Tato rekonstrukce byla provedena formou účelové přestavby bez respektování původních uměleckých hodnot, ale i dispozic jednotlivých podlaží. Některé konstrukční zásahy z této doby jsou nevratné a nebyly ani zdokumentovány pro případné rekonstrukce dobového stavu. V roce 1989 bylo muzeum zrušeno. Objekt byl v rámci privatizace navrácen nástupci Městské spořitelny pražské - České Spořitelně. V letech 1990-1993 byla stavba zpětně rekonstruován pro svůj původní účel, tedy pro potřeby banky.

Stav budovy před rekonstrukcí
Budova byla postavena na principu středové převýšené dvorany se světlíkem obestavěné vnějšími trakty s kancelářskými prostory. Kompozice má jednotnou koncepci a to jak v exteriéru, tak v interiéru ve stylu české novorenesance. Stavba má pět nadzemních a dvě podzemní podlaží.

V první polovině tohoto desetiletí už stávající stav budovy neodpovídal provozním ani technickým standardům podle současných norem a předpisů ani představám investora o funkci finanční organizace. Také předcházející stavební zásahy nebyly vždy v souladu s původním záměrem stavitelů, ani s charakterem významného historického objektu. Cílem rekonstrukce bylo proto funkční, estetické a technické zhodnocení budovy tak, aby v budoucnosti plnila nároky významné bankovní organizace.

Restaurátorské práce
Předmětem restaurátorských prací bylo zlacení, štuková výzdoba, malby celých stěn i lokální opravy. Rozsah prací vycházel z restaurátorského průzkumu a v průběhu stavby byl doplněn o nové nálezy: kamennou mozaiku v prostoru samoobslužné zóny bankomatu, malbu lunety - portréty věrozvěstů Cyrila a Metoděje v přízemí od neznámého autora i dekorativní figurální malby v 1. NP z dílny Václava Maška.

Restaurátorské práce, které probíhaly v rámci komplexní rekonstrukce paláce byly nejrozsáhlejší od dob vlastnictví této budovy Českou spořitelnou a znamenají zhodnocení této významné pražské památky.

Základní údaje o stavbě
Název stavby: Rekonstrukce paláce v Rytířské 29
Investor: Česká spořitelna, a.s.
Hlavní architekt: Gabriela Kaprálová
Čistá podlahová plocha: 6500 m²
Realizace: 09/2005-12/2008

Zpracováno na základě podkladů Mgr. arch. Gabriely Kaprálové